LOGOS Praha - Kněží a pedofilie

Chtěl bych volně navázat na příspěvek MUDr. Brichcína v KT č.18 reagující na nedávné skandály kolem pohlavního zneužívání chlapců kněžími. Myslím, že při debatách na toto téma se obyčejně zapomíná na ta nejpodstatnější fakta.Tak tedy ve stručnosti.
Je zapotřebí upozornit na důležitou skutečnost. Pederastní (z řeč. pais -chlapec ; erastés - milovník) či efebofilní odchylná orientace je jedna věc a zneužívání mládeže věc druhá. Jedinec s těmito sklony má dvě možnosti, jak s ní naložit. Člověk nepoučený, tápající ve své sexualitě a zvláště nezvládající své vášně často sklouzává k obtěžování a zneužívání vyvíjející se mladé osobnosti, kdežto jedinec uvědomující si své zaměření, jenž je s ním smířen a ovládání mu nečiní problémy, koriguje své touhy do žádoucích mezí.
Takový člověk dokáže přeměnit svůj sexuální potenciál v úpřimnou netělesnou náklonnost k dětem a dospívajícím a stává se tak jejich chápajícím přítelem. Tito lidé nasazují celý svůj život pro práci s mládeží a jejich povolání učitele, kněze, vychovatele atp. je tak společensky prospěšné.
Dále - statistiky ukazují, že pederastních deliktů se dopouští procentuálně malá část pravých deviantů orientujících se na chlapce. Většina pederastů a efébofilů však svoje sklony zvládá a jejich prioritou není tělesný kontakt. Považuji proto za nespravedlivé znemožnit apriori všem adeptům na kněžství vykonávat svoji službu jen proto, že cítí náklonnost k chlapcům.
Zjišťování celoživotní preference v psychologickém vyšetření má mít za cíl rozpoznat patologické rysy sexuality u každého adepta na duchovenské povolání, bez ohledu na to, zda-li je heterosexuál, homosexuál či pederast. V každém případě by ale určitě nemělo být "konečnou" pro pederastně nebo eféfofilně deviantní bohoslovce, kteří jsou vyrovnáni se svou aberací a jimž nečiní problémy vzdát se fyzických kontaktů s dětmi.